Aanaar škoovlâ uáppei mielâst škoovlâ älgimist hävskisumos lii peessâđ teivâđ skipárijd
Anarist škoovlah algii tuorâstuv.
Ijahis idja -festivála álgá Anáris – fárrui gánneha váldit ullobuvssaid, cavgila dáiddalaš jođiheaddji
Prográmmas lea musihkka lassin njoarostangilvvut, duodjemárkanat ja prográmma mánáide ja nuoraide. Festivála lágiduvvo dán vahkkoloahpa Anáris.
Beaivvášsevnnjodeapmi beroštahttii Ohcejogas – ”Dat lasiha dieđu luonddus ja eallimis”, dadjá dáhpáhusa čuvvon Niilo Vuomajoki
Ohcejohkalaš nástediehtaga searvi lágiidii dáhpáhusa, gos besse čuovvut beaivváža sevnnjodeami ovttas.
Gáregasnjárgalaš Riku Rasmus oinnii šiljustis gumppe – dalle álggii dáhpáhuvvat
Gumpe lei boahtán Rasmusiid šilljui beanagárddi lusa hárdit beatnagiid. Rasmus balddii gumppe eret, muhto beana vulggii maŋŋái.
Boazodoalu dili čielggadit: ministeriija bidjan čielggadanolbmo árvvoštallat boazodoalo dálá dili ja boahttevuođa
Čielggadeaddjin lea filosofiija doavttir Jukka Bisi. Bisi boahtá gullat barggustis viidát boazodoalu iešguđetge oassebeliid.
Sääʹm vaʹlljee ođđ ouddoummu kålggmannust– võboršiiʹǩǩi piijjmõš älggam
Sääʹm vaʹlljee ođđ ouddoummu juõʹǩǩ kuälmad eeʹjj. Võboršiiʹǩǩi piijjmõš poott 31.8.2026.
Maria Aikio sistelávka lea čakčat oastinláhkái Pariissas – Gulahallat-dáiddačájáhusa olis lágidit duodjegávppi
Dáiddačájáhusas ovdanbuktet sámi dála dáidaga ovcci sámedáiddára dáidaga bokte.
Sárá-Márjá Keskitalo mielas Suomasge sáhtášedje oahppat Austrálias: Doppe čalmmustahttet eamiálbmogiid girdišilju rájes gitta hotellii
Keskitalo vulggii jahkái molssastudeantan Tasmaniai ja oahpai eambo eamiálbmotáššiin go livčče jáhkkán.
Geahča govaid: Sápmi Prides ledje movttegis olbmot ja buorre vuoigŋa
Anárii leat dán vahkuloahpas čoahkkanan olbmot ávvudit seksuála girjáivuođa Sápmi Pride -dáhpáhussii.
Sápmi Pride lágiduvvo lávvordaga Anáris – lágideaddji: ”Min Sápmi ii leat vel áibba dorvvolaš sadji girjás olbmuide”
Prográmmas lea earret eará panelaságastallan, mas gieđahallet dáidaga vejolašvuođaid ja molssaeavttuid sámegiela fuolkesániide.
Oanehis videot: karusellissa on 2 artikkelia
Máŋgasat máhccet Sápmái geassái – ”Mii leat dego bárbmolottit”, govvida Heikki Guttorm
Ruovttuguovllus fitnan lea máŋgga eret fárren sápmelažžii hui emotionálalaš. Olmmoš sáhttá dovdat iežas hui oadjebassan, muhto seammás dovdat maid stuorra áibbašeami.
Inka Kaartokallio diđii jo mánnán, ahte sus šaddá oahpaheaddji – dál son ollašuhttá niegus máttuidis ruovttuguovllus
Ohcejohkii sajáiduvvan ii leamaš váttis máddin bajásšaddan Inka Kaartokallioi. Doppe gávdnojit oahpes olbmot ja Ohcejogas orrun lea sutnje lunddolaš.
Gumpe lea goddán badjel 120 bohcco Muttošjávrri bálgosis – boazoisida mielde juohke beaivi gávdnojit ođđa ráppit
Muttošjávrre bálgosis gumpe lea jo golbma mánotbaji johtán ja goddán bohccuid. Dasa lassin maid nuppe bealde Anára, Sállevári bálgosis leamaš gumpe dán gease.
Sämikuávlu mađhâšeijeemeeri lii lamaš viehâ táválâš – Ucjuuvâst já Hettaast tile lii kuittâg hiäjub ko ovdil
Taan keesi mađhâšeijei meeri lii lamaš ucceeb ko moonnâm ive, mut nubástus ij lah kuittâg dramaatlâš.
Geasseguossit: karusellissa on 7 juttua
Ijahis Ijas mánáide olu prográmma ruhtadanváttisvuođain fuolakeahttá – Yle čájeha Mumenvákki ođđa osiid ovddalgihtii
Ijahis Idja fállá sámi populárakultuvrra nu mánáide go rávesolbmuidege. Yle lea maid nana oassin festiválaprográmmas.
Deanuleagis eallá vel árbevierru, go Hans Kitti láddje liššáin ja háše visot ieš
Kitti šiljus eai leat plastihkkii giesastuvvon suoidnespáppat, baicce ovddeš málle mielde hášejuvvon suoinnit. Son biebmá bohccuidis goikesuinniiguin.
Sámedikki válggaid válgalogahallamii ohcamii leat ođđa rávvagat – eandalit nuoraid gánneha dál čuovvut mielde
Suoma Sámi Nuorat -searvvis veahkehit nuoraid oažžut dieđu válgalogahallamii ohcamis. Ságadoalli oaidná nuoraid oassálastima válggaide dehálažžan.
Čeʹvetjääuʹr siid staanvuõđ haaʹleet pueʹreed ođđ kaaʹvin: ǩeässa siʹjdde raajât ođđ, staani väʹʒʒempälggaz
Ǩeässa siʹjdde raajât nuʹtt õõut ǩilomettar pälggaz, kååʹtt pueʹrad staanvuõđ škooul da liikkeemǩeeʹdd kõõskâst.
Dieđiheapmi Sámi Grand Prix 2027 juoigan- ja lávlungilvui lea dál rábas
Lea go dus luohti dahje lávlla maid háliidat juogadit olles Sámiin? Dál sáhtát dieđihit luođi ja lávlaga Sámi Grand Prix 2027-gilvui.
Aanaar 150 kietâčalâkišto – Tuámmár: ”Aanaar lii tievâ šiev mainâsijd”
Aanaar kieldâ uárnee Aanaar 150 ihheed kietâčalâkišto, mast oceh uđđâ audiovisuaallâš mainâsijd Anarist.
Čiõlǥtõs: Sääʹmǩiõlâst õinn samai rââʹžžes vueʹǩǩ – taarbaš põõšši resuursid da fiʹttjõsmuttâz seillam diõtt
Sääʹmkulttuurfoond Sääʹmpääʹljes-haʹŋǩǩõõzz čiõlǥtõs pohtt ouʹdde nuõrttsääʹmǩiõl rââʹžžes vueʹjj nuʹtt lääʹdd- ko še sääʹmõhttsažkååʹddest.
Ášševuoddjit čielggadedje Ohcejoga vuojadanhálla divvuma – stivrra ságadoalli: Ovdamearka das, mo ii galgga dahkat
Ohcejoga gielda diŋgui čielggadeami vuojadanhálla sanerenfitnus. Gieldda bargoveaga mielde máŋggat áššit manne proseassas endorii.
Radioprográmmat: Areena-karusellissa on 10 videota
Yle Ođđasat: Areena-karusellissa on 5 videota
Siida-vuogádat sáhtášii leat ávkin go sámit vuostálastet sisabahkkemiid, oaivvilda Finn Arne Bieski-Selfors ođđa girjjistis
Siiddat sáhtášedje leat ávkin sámiide go vuostálastet sisabahkkemiid. Girječálli oaidná ahte ovddeš siidavuogi galggašii ealáskahttit.
Soahkeširrát leat dál valjis Sámis – eai leat olbmuide váralaččat muhto sáhttet goikadit unnit sogiid
Soahkeširrát lassánit, go lea goikkis ja liekkas. Dutkanteknihkkár árvala, ahte maiddái boahtte jagi sáhttet leat olu širrát, juos liehmut joatkašuvvet.
Mâʹst jiõm mainsteʹče ääkkain: Areena-karusellissa on 31 videota
Ailu Valle ráppe ođđa šuoŋas lobi bivdimis – dainna SápmiDem háliida juohkit dieđu eamiálbmotrivttiin
SápmiDem ordnii diibmá bargobáji mas muitaledje FPIC birra. Doppe fuomášedje, ahte nuoraide lea dárbu juohkit dieđu eará go dieđalaš hámis.
Deatnogátte Nuorat leat máhccan konseartalávddiide – ja miella livččii čuojahit ain dás ovddos
Deatnogátte Nuorat movttáskedje giđđat čuojahit vuot olles joavkkuin. Sii gorgŋot dán gease ain jo golbmii lávddi ala.
